Pravda. Larnaka je proslavená svou Palmovou promenádou Finikoudes. Jenže město má ještě jednu. Tu zcela první.
Je na místě zmínit, že pro Larnaku se užívají dvě jména a proč. Místní velmi často použijí název Skala. Toto jméno je pravděpodobně odvozené od tureckého „iskele“, což znamná přístav. Larnaka za Osmanů byla vlastně rozdělená do dvou městských částí. Tuzla a Skala. Tuzla byla Larnaka, a Skala za pevností samostatným městem. Výraz Skala místní adaptovali i pro Larnaku jako takovou. Čili, Skala je čtvrť i město. A právě ve čtvrti Skala vznikla první promenáda.
Je to promenáda Piale Paša pojmenovaná po velícím generálovi osmanské armády a námořnictva, který přibyl do města v roce 1571. Promenáda Piale Paša byla vlastně první nábřežní ulicí v Larnace a později v 19. století se město rozšířilo do Finikoudes. Promenáda začíná od středověkého hradu v Larnace a vede až do oblasti vyhlášené pláže McKenzie (viz článek Pláže) směrem k letišti.
Promenáda Finikoudes se hladce propojuje s Piale Pasha kolem středověkého hradu. Hrad můžete obejít podél moře nebo kolem ze strany ulice. Piale Pasha prodělala modernizaci v roce 2014 a ta zlepšila její využití. Dřív vlny skoro smývaly fasády domů. Teď je tu širší ulice a dva chodníky. Jeden na úrovni ulice a druhý na nižší úrovni. Tam máte pocit, jako byste šli po vodní hladině. Tyto dvě cesty jsou rozděleny skleněnými tabulemi, kterými vidíte na obě cesty.
Za hradem se jako mávnutím kouzelného proutku se ocitnete ve staré Skala. Turecko-kyperské čtvrti. Názvy ulic jsou toho důkazem. Na rozdíl od Foinikoudes je stará Skala chycená v minulosti. Místní jsou většinou uprchlíci ze Severu, kteří dostali domy po Turcích a žijí jen svou minulostí a snem, že se vrátí. Platí to i opačně. Výrazná část Skala stále legálně patří původním turko-kypřanům. A ti jsou podle práva Kyperské republiky nedílnou součástí kyperské společnosti a jejich občanů, a nelze jim proto zabavit majetek jen proto, že museli uprchnout na sever. Skala je v podstatě muzeum roku 1974. A plno potomků již zemřelých majitelů ani neví, že mají majetek v Skala. A opět musím konstatovat, a zrovna tak naopak. Tato část města je považována nejbezpečnější a nejpřátelštější.
Snad právě to zachránilo charakter původní Skala. Staré stylové domy nalepené těsně na sebe. Místní se stále znají, navštěvují se, v létě mají otevřené dveře a okna dokořán. Doslova jim vidíte až do ložnice. Snad proto tato čtvrť připomíná vesnici. Podél pobřeží jsou restaurace, kavárny, rybí taverny, zatímco na druhé straně cesty je pláž a moře. Na stezce je plno cyklistů, lidí, kteří běhají, procházejí se, rybaří.
Když vás omrzí taverny, restaurace, kavárny a moře, vydejte se prozkoumat čvrť. Jsou tu tradiční dílny místních umělců, klasické a tradiční domy i park. Pokud budete pokračovat po promenádě, narazíte na malý malebný rybářský přístav známý jako ‚Psarolimano‘ s vyhlášenými tavernami.
Zhruba v tomto bodě se začíná promenáda měnit. Začíná tu Nea – Nová Skala. Pobřeží začínají lemovat výškové rezidenční domy, hotely, organizované pláže s vyrovnanými deštníky, běda, pokud by některý vybočoval z řady. To vše až k pláži McKenzie, kde promenáda pokračuje mezi tavernami, restauracemi, kavárnami a bary, které jsou in.
Celá promenáda je oblíbeným místem jak ke sportování, tak k procházkám při západu slunce. Zlatá hodina při západu slunce je tu ideální k fotografování. Přesto, že promenáda hýří životem, je klidnější a uvolněnější než Foinikoudes. Rozhodně si udělejte podvečerní procházku po Piale Paša. Nebudete litovat. A když se budetedébře dívat na hladinu moře, možná uvidíte lachtana nebo želvu.
Pro aktuální otevírací doby, ceny vstupného a podobně navštivte
https://www.larnaca.com/v/museums/
https://www.visitcyprus.com/index.php/en/discovercyprus/culture/museums-galleries