Jak jsme na tom s ovocem. Ale velmi dobře. Samozřejmě. Na ostrově s tak příznivým klimatem roste všechno skoro samo.
Tak si to vezmeme postupně podle ročních období.
Jarním ovocem jsou třešně. Třešňová sezona začíná na Kypru v květnu a je dosti krátká. Skončí v podstatě na začátku června. Třešně se pěstují dost vysoko v horách. Najdete tu dva druhy, tzv. petrokeraza, velké plody purpurové barvy, a francouzské třešně, menší růžové. Počítejte s tím, že třešně jsou dosti drahé.
Jahody nastoupí po třešních. Květen, červen, to je jejich doba. Většinou se pěstují ve velkých sklenících. V zimě je chrání před chladem, a na jaře od prudkého slunce. Pěstují se hlavně od Famagusty, Larnaky, po Limassol.
Řekla bych, že léto začíná melouny. Zrají od května do konce srpna. A jsou všude. Jsou to monstra, i 15 kilová. Sladká, šťavnatá. Meloun se tu často podává se sýrem chalumi, a chlazená čerstvá melounová šťáva je velice osvěžující. Následně dozrávají žluté melouny, tzv. peponi.
Během června a července si pochutnáte na místních meruňkách. Kyperská odrůda se jmenuje kaishia. Plody jsou lehce žluté s nádechem růžové barvy, menší a šťavnaté.
Na začátku června se také objeví první nektarinky a broskve. Místní. Nevypadají tak skvěle a nejsou tak velké jako ty dovážené z Řecka, ale jsou chutnější a šťavnatější.
Kyperské fíky si můžete trhat rovnou ze stromu jsou k mání od konce července do října. Dva druhy. Napřed drobnější zelené, a pak dozrávají větší, tmavě fialové. Hodně zralé fíky utržené ze stromu se dají jíst i se slupkou a rozpouští se ústech. Někomu může připadat jejich chuť štiplavá až ostrá na jazyku.
Opuncie, kaktusové plody, jinak frangosyka, kypersky papoutsosyka, aby se to nepletlo, se sklízí hlavně v srpnu, ale dozrávají už během července. Jejich chuť je kombinací jahod a kiwi. K lahůdce není vůbec jednoduché se dostat. Slupka je posetá jemnými, ale o to ostřejšími trny. A pokud se vám přece jen dostanou „pod kůži“, pomáhá si potřít ruce olejem. Olej trny změkčí a dají se lépe vyndat. Místní mají grif. A pochoutku vám připraví. Určitě je lepší ji jíst čerstvou, než očištěnou a zabalenou v igelitu na tácku ze supermarketu. A pozor, taky se jich nesmí sníst moc. Jinak byste si mohli pokazit výlet naplánovaný na další den.
Rozhodně nelze vynechat hroznové víno. S postupujícím létem je víno sladší, šťavnatější. Dokonalé. Vinice jsou všude. Skoro každá rodina s domem má někde v zahradě určitě nějakou pergolu, kde se víno pne. Na Kypru najdete několik místních odrůd vína, Xynisteri, Spurtico, Maratheftiko, Ophtalmo, ale i zahraničí odrůdy Carignan noir Sultan, Cabernet Savignon, Malaga, Mataro, Cabernet Franc, Syrah, Chardonnay, Merlot. Podle odrůdy si můžete dopřát kuličky vína zhruba od poloviny června. A co se týče vína v lahvích viz článek
Na ostrově se pěstuje i papaya, mango, dračí ovoce, maliny a ostružiny. Zhruba od konce srpna a dál během září se sklízí místní mango. Mango je menší, ale chutné a šťavnaté.
Přelom září a října patří zralému granátovému jablku. První jsou ta menší, světle růžová, pak dozrávají ta větší červená. Kyperská granátová jablka jsou vůbec menší, mají měkčí zrníčka, která se dají jíst, a jsou hodně šťavnatá. Všude vám nabídnou vymačkanou čerstvou šťávu z granátových jablek. Varování. Je to taková nálož vitamínů a antioxidantů, že ne každý ji může vypít neředěnou. Čerstvý mok může člověka s citlivým žaludkem dost překvapit.
V této době si můžete dát i čerstvou guavu. Ovoce bohaté na vitamín C a A.
Zimou přísun čerstvého ovoce rozhodně nekončí. V prosinci začnou dozrávat banány. A hlavně začne sezona všech možných citrusových plodů. Pomeranče, citrony, limetky, mandarinky, pomela, mineola – kříženec mandarinky a pomela, grapefruity. Citrusové stromy rostou všude. V zahradách, sadech, městských parcích. Plodů je tolik, že je místní ani nestačí sbírat.
„Normální“ jablka, hrušky, švestky typu formoza se tu také najdou.
A krom toho ještě drobné plody jako jsou např. mespila, neboli loquat, velké jako švestka, meruňkové barvy. Stačí oloupat, pomalu jíst, jen je potřeba se vyhnout třem peckám uvnitř plodu.
Pak moruše – moura, mosfilo – bílý hloh. Místní z nich dělají hlavně džemy.
Samozřejmě, ani Kypr se nevyhnul v rámci globalizace dovozu ovoce z jiných zemí. Ale vesměs platí, že Kypřani raději šáhnou po vlastních výpěstcích. Mají to štěstí, že mohou vybírat z čerstvého ovoce po celý rok.