Limassol na Kypru. Druhé největší město na ostrově. Rozkládá se v zálivu Akrotiri na starověkýchhrobech. Město, které ve všech vzbuzuje protichůdné pocity. Někdo ho miluje, někdo přímo nesnáší. Někteří tvrdí, že má ambice být Dubají Kypru, že je kosmopolitní, jiní ho označí za ohavné. Další nad ním mávne rukou a řekne, že je to Limassolgrad, čímž sami Kypřané odkazují na velkou ruskou či rusky mluvící komunitu. Ale tomu je pomalu konec.
Ať se k němu blížíte z jakékoliv strany, pohledu na výškové budovy, ohromné hotely a další architektonické skvosty podél pobřeží se při sebelepší vůli nevyhnete. Nové čtvrti se plazí severním směrem do kopců na úpatí Troodosu. Kam to jen jde. A developerské konání si tu už začíná vybírat svou daň nejen na kvalitě bydlení, ale i na životním prostředí. Upřímně doznávám, já se řadím k těm, která označí toto město za nepřitažlivé.
Leží a rozkládá se mezi dvěma starověkými městskými královstvími. Městem Amathus na východě a Kourionem na západě. O založení samotného Limassolu se toho moc neví. Nicméně, rozhodně tu bylo živo už v 8. až 4. st. př.n.l. , což potvrzují nálezy hrobů, a kolem roku 2000 př.n.l. se tu dalo narazit na „zemědělské farmy“, o která se výše zmíněná království dělila.
Jméno Limassol – Λεμεσό
ς, starší název Νέμεσος či Νεμεσός – čteme Nemesos, je údajně odvozený od slova ανάμεσος, což znamená mezi a odkazuje se tak na jeho polohu mezi Amathusem a Kourionem.
Teprve až s příchodem křesťanství se tu začalo dít něco zajímavějšího. V roce 451 n.l. se na 4. ekumenickém synodu najednou mluví a píše o městě Theodosiani, také Theodosias, které je pak v 7. století jmenováno jako Néa Poli, následně Neapolis, tedy budoucí Limassol.
V 7. století se město rozšiřuje, různě opevňuje, aby odolalo arabským útokům.
O Limassolu se začne pořádně psát až v souvislostí s Richardem Lvím srdcem a událostem z roku 1191, které vedly k pádu byzantské vlády na Kypru. Richard se v té době vydal na 3. křižáckou výpravu. O Kypr mu vůbec nešlo. Ale osud tomu chtěl jinak. Proradný byzantský guvernér Izák Komnenos odmítl pomoci bouří poškozené lodi, na které plula nastávající krále, princezna Berengaria, včetně jeho sestry Johany, sicilské královny, a která přistála v Limassolu. Rytíře a krále taková negalantnost zcela jistě musela popudit a vylodil se u ostrova. Izák dál odmítal poskytnout jakoukoliv pomoc, i tu, kterou přislíbil samotné křižácké výpravě. A to neměl dělat. Ve zkratce. Richard ho hnal, porazil, potupil a uvěznil, a pak se oženil s Berengarií v Limassolu, kde ji korunoval anglickou královnou. Tím královská romance skončila. Už se pak nikdy neviděli. Jen pro poznámku. Určitě se nebrali na hradě či pevnosti, kterou dnes v Limassolu vidíte. V té době tam ještě nestála. Obřad se konal v malém ortodoxním kostele Sv. Jiří. Tak praví kroniky.
Richard se zmocnil Kypru, definitivně zničil Amathus, obyvatelé byli přesunuti do Limassolu, přišli templáři, a pak Frankové, bylo založeno Kyperské království s vládnoucí dynastií Lusignanů.
V letech 1192-1489 se Limassol těšil velké popularitě. Moderními slovy, stal se vyhlášenou a vyhledávanou destinací. Nedaleko města byl na místě staršího opevnění postaven křižácký hrad Kolossi, velká komenda řádu Johanitů. Obchodníků s vínem a cukrovou třtinou. Z Limassolu se stalo sídlo katolických biskupů. Latinové – kyperští římští katolíci, ve jménu boha a svých dogmat začali zabírat pozemky, zakládali kláštery a usedlosti. Vesnice se staly majetky feudálů, kteří přišli s Lusignany z východu. Ve městě se usazovali obchodníci. Velký přístav byl už od 13. století zárukou velkého blahobytu a kulturního rozvoje.
Ale městu se katastrofy stejně nevyhnuly. Zemětřesení, povodně, nájezdy Janovanů, mameluků, to vše bylo skoro na denním pořádku.
Když poslední kyperská královna Kateřina Kornaro přenechala ostrov Benátčanům, nastalo peklo. Kronikáři píšou, že benátské jho bylo horší než to turecké. Benátčany zajímaly jen daně a suroviny. Dřevo, víno, nerosty a sůl z Aliki – solného jezera. Nezajímala je bezpečnost jihozápadního pobřeží, jen toho severovýchodního. A pokud nebyli schopni obsadit pevnosti a hrady, které stavěli už Byzantinci, raději je poničili, aby je nemohl používat nepřítel. Není divu, že v roce 1570 Kypr tak lehce padl do rukou Osmanům.
Během osmanské nadvlády se některé vesnice kolem Limassolu staly zcela osmanskými nebo smíšenými. Skončilo pěstování cukrové třtiny. Dál se pěstovalo víno, sklízel se karob, pěstovalo se obilí, citrusy, mandle.
Průmyslovým rozmachem si Limassol během anglické nadvlády. Angličané otevřeli nad městem v horách u vesnice Amiantos azbestový důl. Práce začaly v roce 1904 a důl zaměstnával mnoho lidí od pobřeží a z horských vesnic. Na začátku 2. století vedla z Amiantosu do východní části Limassolu nákladní lanovka Enaerios.
Nelze opomenout nový velký přístav propojený s nově vzniklými vinařskými závody. Vždyť skoro všechny vinařské vesnice, Krasochoriá, jsou rozhozené v horách kolem města.
Následně od roku 1950 mnoho lidí našlo práci na anglické základně v Akrotiri.
A jen o pár let později poznamenal rozmach turistiky i tuto část ostrova. Kombinace pobřeží a hor na dosah si oblíbili nejen Angličané, ale i zahraniční návštěvnici a celebrity. Hotely, restaurace, ubytovny, dokonce sanatoria tu začaly růst jako houby po dešti.
Nakonec od roku 1974 byl další rozvoj města nastartován přímo raketovou rychlostí. Ztráta přístavu ve Famagustě udělala z místního jeho náhradu, významný přístav na hlavní mořské dopravní tepně mezi východním a západním středomořím. Město se pomalu a jistě rozpínalo hlavně na východ k oblasti, které se dodnes říká Starý Amathus. A teď se nezadržitelně blíží na západ k hradu Kolossi.
Ne. Nebudu Limassol jen zatracovat. Ten nový se mi nelíbí. Ale staré centrum kolem hradu s přístavem se dočkalo docela povedené renovace. Spletité uličky, osmanské, novoklasicistní, modernistické domy, to vše tu splývá v jeden kouzelný celek.
V Limassolu si plně uvědomíte, jak probíhala evoluce malého středozemního města v to moderní kosmopolitní. A každý s v něm najde o své.
Oficiální zdroje:
https://allaboutlimassol.com/en/
https://www.limassol.org.cy/en/home
Video Credit Pafilia Property Developers