Kypr, zvaný také korunovační klenot Středozemního moře. S nekontrolovatelně se rozvíjejícím masovým cestovním ruchem a realitním průmyslem. S rozšiřujícím se sektorem služeb. Člen Eurozóny. Má ložiska zemního plynu. Má skvělou geostrategickou polohu. Skvělé klima. To vše zvýšilo životní úroveň. Zní to hezky a lákavě. Jenže z toho všeho plyne jedno velké ALE.
Čas od času se objevují různé komentáře, že Kypr je posetý odpadky, že je tu nepořádek. Jiní zase tvrdí, že tam, kde byli, bylo absolutní čisto. Tak samozřejmě, samostatní cestovatelé se s odpadky potkají. Jako jinde. Turisté, co stráví pobyt a dovolenou v resortu, ze kterého nevytáhnou paty nebo je CK vyveze na jeden hromadný výlet, spíše ne; jsou tu v bublině a čety uklízečů přes noc kmitají po resortu a uklízí a uklízí a turisté nabydou opačného dojmu.
Ne. Kypr a odpadový průmysl není v pořádku. Celý ostrov má s odpadovým průmyslem velký problém. Ale kde ho nemají. A situace je navíc diametrálně rozdílná v Kyperské republice a v okupované části Kypru, čili – jak se říká – Severní části ostrova.
Je potřeba si uvědomit několik věcí, který tu odpadový průmysl celkově ovlivňuje.
Kypr je ostrov. Samozřejmě. Ale co to v důsledku znamená. Omezený prostor pro odkladiště a skládky. Ostrov není nafukovací. Dvě nějvětší skládky v Kyperské republice, Kotsiatis a Vati, úřady po 30 letech provozu uzavřely s desetiletým zpožděním. To způsobilo značné třenice s Evropskou komisí, která nařídila, že obě lokality měly být původně uzavřeny v roce 2013. Kyperské orgány rozhodnutí tehdy nevyhověly. Nevymyslely, kam skládky přesunout.
Kypr – celý – nemá žádnou továrnu na zpracování či recyklaci odpadů. Proč? Protože takové továrny jsou rozlehlé (znovu jsme u omezeného prostoru), hlučné, navíc ke svému provozu potřebují ohromné množství energie a hlavně vody. A tu nemáme. Čili, žádné odpadky tu neprocházejí plnou recyklací.
Kypr produkuje 640 kilogramů komunálního odpadu na obyvatele za rok, což je třetí místo za Dánskem a Maltou, což je mnohem více než průměr EU, který činí 482 kilogramů (údaje 2019). Hlavní nárust je způsoben cestovním ruchem, potažmo turisty a realitním průmyslem. Odpadu je čím dál víc a výdaje na nakládání s odpady, od sběru po opětovné použití, recyklaci a likvidaci, samozřejmě rostou.
Kyperská republika
Odpad se třídí. A co se ním děje pak.
Směsný domácí odpad putuje do místních zpracovatelských závodů.
Recykluje se tu jenom sklo. To se drtí a používá se při výrobě cementu a dalších stavebních materiálů. Cca 16%.
Co se týče plastů. Kypr plasty nevyrábí. Jen je spotřebovává. Bohužel, stále ve velmi vysoké míře (v rámci EU). Tím pádem je velmi vysoká i produkce plastového odpadu na hlavu, přičemž se na ní velmi významně podílí masová turistika a cestovní ruch se službami, rybolov (umělé sítě), automobilové pneumatiky. Cca 15% se k recyklaci vyváží do Řecka a přes 50% do Asie. Obalové materiály jsou největším problémem. Zrovna tak farmáři a jejich „fóliovníky“ jsou také na zvláštní kapitolu.
Dále se díky masivní výstavbě potýkáme se stavebním a demoličním odpadem.
Oblečení, obuv a prádlo v dobrém stavu putují do charitativních obchodů. Zbytek je poskytován příjemcům pomocí sociálních služeb. A nenositelný textilní odpad je opět přepravován na evropskou pevninu k recyklaci.
Papír je trochu náročnější. Při zpracování jsou vlákna příliš krátká (a nerecyklovatelná po 5-7 cyklech), takže potřebují přidat novou surovinu pro výrobu nového papíru. Jedna tuna recyklovaného novinového papíru však pomáhá ušetřit tunu dřeva a stejné množství kancelářského papíru ušetří dvakrát tolik dřeva.
Odpad tzv. nedomácí, se pak odváží do licencovaných Green Points, které jsou zřizovány po celém ostrově. Tam je možné zdarma přivézt řádně vytříděný objemný odpad. Green Points mají zabránit nezákonným praktikám likvidace odpadu na otevřeném prostranství, které jsou penalizovány vysokými pokutami a divokým skládkám. Při každé návštěvě je sem možné dovézt až 50 kg odpadu. A pokud nejste mobilní, lze si objednat odvoz za poplatek.
A jak třídíme doma? Kupujeme si pytle s označením tříděného odpadu a známe dny, kdy který druh odpadu se sváží. Nebo využijeme kontejnery na tříděný odpad. Hnědý na papír, modrý na plast a zelený na sklo, fialový a bílý na textil. Ale ne každý třídí. A je jedno, jestli je to Kypřan nebo expat, turisté. Bohužel. Leckteří to považují za zbytečné.
Okupovaný „Severní Kypr“
Jak už jsem v úvodu psala. Turista, který stráví svou dovolenou v hotelovém resortu hlavně v této části ostrova, podléhá mylnému dojmu, že pláže na severu jsou čisté a všude je to, slovy staré reklamy na jistý čistící prostředek, „ dočista do čista“. Protože v resortu se od rána do večera uklízí, včetně pláže. Ale už nedohlédnou, co se děje za hotelovou ohradou. Tragický opak je pravdou. Před 40 lety se ještě dalo říct, že pláže jsou tu nedotčené. Ale za posledních zhruba 15, 20 let se situace drasticky změnila.
Celkově nakládání s domácími odpadními vodami a pevným komunálním odpadem se na severu skoro nezměnilo. Zhruba 42 % původních domů/objektů stále nebylo napojeno na kanalizaci a pouze 40 % bylo napojeno jen na sekundární čištění odpadních vod. Do kanalizačních systémů a čističek odpadních vod nebylo roky investováno. K tomu je třeba si přidat naprosto zběsilou developerskou činnost. Masová výstavba hotelů, domů apod, které není možné napojit na moderní infrastrukturu. Odpadní vody ve velkých konglomeracích míří, kam jinam, než do moře. Není divu, že v roce 2022 podle analýz „severního ministerstva zdravotnictví“ byla potvrzeno na 38 plážích kolem Famagusty, Kyrénie, Lapithos, Karavas, Limnitis, Potamos tou Kampou přítomnost E-coli a dalších baktérií. Čili u velkých turistických resortů a měst.
Jak už bylo zmíněno, recyklace nulová, i když na nějaké ty kontejnery někde narazíte. Co se děje dál, kdo ví. Teprve v roce 2021 byl poprvé v této části Kypru představen program The Target for Zero Waste – Tatlisu Pilot Project. Ale zase, jak je to s jeho realizací, kdo ví.
K plážím a moři, na které jsme tak pyšní a jsou hlavním lákadlem… zatím
Kyperská republika má několik pláží s označením Blue Flag. Prima. Zvláštností je, že v posledním roce ale ocenění Blue Flag dostaly pláže na severním pobřeží distriktu Paphos, kde na mega hotely, resorty a organizované v podstatě moc nenarazíte. To o něčem vypovídá. A Blue Flag už vůbec nenajdete na „Severním“ Kypru. Nemá šanci nejen z politických, ale i z výše zmíněných důvodů, ji dostat.
Bohužel, celé Středozemní moře je nejvíce napumpované mikroplasty. A zrovna tak kyperské pobřeží a obzvláště severovýchodní začíná být jedním z nejohroženějších plastovým odpadem neboli „mořským znečištěním – marina pollution“. Kombinace mořských proudů a vln, které vyvrhují na pobřeží plasty od Sýrie a Turecka (je potvrzeno, že se často jedná o odpad, které do moře házejí syrské a některé další lodě z východu) spolu s pomalou a podfinancovanou odpadovou „politikou“, obzvláště „nahoře na severu“, je kritický závod s časem.
Kypr musí splnit závazky v oblasti nakládání s odpady do roku 2024, včetně sběru organického odpadu a už teď je značně pozadu. Tyto změny jsou však zásadní pro dosažení minimálních cílů EU v oblasti recyklace. A ty jsou velmi vysoké. Do roku 2025 bychom měli dosáhnout 55 % recyklace podle hmotnosti odpadu a do roku 2030 60 %. Velká povinnost bude na místních úřadech, které mají vše připravit do června 2024. Měl by být založen na systému „Pay as You Throw“ a zohledňovat různé druhy odpadu.
Vím, že taková fakta o oblíbené dovolenkové destinaci se čtou hodně špatně. Ale ještě horší je ten pohled na krásné pobřeží poseté nepořádkem. A pokud tato fakta budeme ignorovat a bagatelizovat, žádný krásný ostrov nám nezůstane.
Zdroje:
https://www.pressreader.com/cyprus/cyprus-today/20211120/281814287122699
https://cyprus-mail.com/2022/08/03/cyprus-beaches-at-high-risk-from-plastic-pollution/
https://cyprus-mail.com/2022/03/19/cyprus-produced-543000-tonnes-of-solid-waste-in-2020/