Po nás potopa… Nebo ne?
Dalo by se říct, že Kataklysmos je výhradně kyperský svátek, protože ve své podobě se slaví jen tady. Jeho původ a paralely se ale dají vysledovat jak ve starověkých mýtech, tak v bibli. Záleží jen na vás, který výklad se vám líbí víc.
Vezmu to od názvu tohoto svátku. Kataklysmos znamená potopa. A jak to s těmi potopami chronologicky zhruba bylo.
Už v Eposu o Gilgamešovi se dočteme o potopě, kterým chtěl jistý bůh zničit lidstvo. Ale laskavý bůh Ea varuje jistého Utanapištima, což znamená, člověk, který přežil potopu. Dotyčný si postaví bárku, Ale jak velkou, z čeho, co má naložit nechal už bůh Ea na něm.
Další verze potopy patří do řecké mytologie. Bůh Zeus se rozhodne taktéž lidstvo ztrestat potopou. Voda zaplaví zem. Jen vrcholek hory Parnas ční z vody. K němu po devíti dnech a nocích dopluje dřevěná bárka, ve které je Deukalión a jeho žena Pyrrha. Deukalión, syn Prométheův (ten, co ukradl bohům oheň), byl svým otcem varován a zachránil se. Když manželé sestupovali z hory, tajemný hlas jim šeptal, házejte za sebe kosti své matky. Oba usoudili, že zem je matka a kameny její kosti. A hle, odhozené kameny začaly brát lidskou podobu. A Deukalión na oslavu konce potopy a zrození nových lidí začal slavit Kataklysmos.
Asi ten známější příběh o potopě najdete v Bibli. Noe (Noah) postaví loď, a naopak dostane příkaz, ať naloží po páru vše živé, a přijde čtyřiceti denní potopa. Pak loď uvízne na hoře Ararat. A dál už to znáte.
Na tuto potopu navazují svátky křesťanské, které spadají na tento den až tři. Seslání Ducha svatého na apoštoly, jinak Boží hod svatodušní (svatodušní svátky), nebo-li Pentekostí – 50 dnů po velikonocích a 10 dnů od Nanebevs toupení Páně. Ale také Letnice, podle židovské svátku týdnů Šavu´ot.
Ale teď zpátky na Kypr.
Musíme se vrátit až do doby, kdy víru a život ostrovanů řídily mýty a tradice. Do toho dne, kdy se z vln vynořila Afrodita. Kypřané byli pyšní, že si ona dáma vybrala právě jejich ostrov, a že jejich dcery obdařila šarmem a krásou. Aby jí projevili svou vděčnost, scházeli se po tři dny na březích moře a pořádali na její počest slavnosti. Pokud je vyslyšela, dovolila jim ji sledovat, jak jezdí na zpěněných vlnách v celé své „nahotě“.
Není náhoda, že ve stejné době ostrované slavili svátek květin, „ta Anthesteria“, (květin, květinový). A ten už je doložitelný. Vždyť existence posvátné zahrady, Yeros Kypos u Pafosu, jejíž základy byly nedávno odkryty, bylo to nejznámější místo oslav Afrodity a květin po celém Středozemí.
A tak se do dnešních dnů Kypřané scházejí při svátku na Kataklysmos. A to hlavně v Larnace, která se stala nepsaným hlavním městem tohoto svátku. Oslavy, Panigiri, trvaly většinou 3 dny, od pátečního večera do pondělí. Hlavně ve městech u moře. Ale v dnešní době oslava „Potopy“ má v podstatě podobu festivalového týdne, který je spojen s obrovským trhem, kde se prodávají místní produkty, hlavně ty k jídlu. Kypřané slaví, tancují, jedí, vyjíždí na lodičkách na moře. Dříve byly tance obzvláště důležité. A stále jsou. Mladíci v tancích soutěžili a předváděli se, aby upoutali pozornost děvčat, která soutěžím přihlížela, a čekala na vítěze. Pocty a zájem, kterých se vítězi dostalo, z něj udělaly celebritu. Snad bych měla zmínit, že jeden z nejdůležitějších „chlapských tanců“ je ten, kdy tanečník tančí a zároveň vyvažuje minimálně 6 skleniček plných vody na sobě naskládaných na hlavě.
Další soutěž byla básnická. Tzv. „tchatismata, tsiattista“, /tčatismata/. Jedná se o improvizované veršování. Někdo začne zpívat rýmovaný verš věnovaný přítomné osobě, a ta pak musí odpovědět vtipně a rychle. Pravda, melodie bývají velmi jednotvárné, a člověk se za chvíli ztratí. Mladí zpívají o lásce, starší žertují na úkor druhých. Ale oslavy zahrnují i soutěže tradiční kyperské lidové poezie, milostné písně, dětských sborů a amatérských zpěváků. Doprovod tvoří hráči na tradiční flétnu a loutnu. Program slavnosti doplňují různé zábavné programy, koncerty lidové hudby, taneční představení, satira a mimy, hudební divadelní představení, kouzelnická a žonglérská představení, dětská divadelní představení a festival stínového divadla „Karaghiozis“. A nechybí ani vodní a jiné sporty. Soutěže v plachtění, plavání, volejbalu.
A nakonec je také důležité se navzájem pocákat vodou. Na znamení konce potopy jako požehnání, pro štěstí, pro očistu těla i duše. Hosté se dříve vraceli domů po třech dnech veselí. Na lodích, na oslech, povozy. Teď auty. A každý by mohl odpřisáhnout, že Afroditu viděl jezdit na zpěněných vlnách. Určitě tomu tak je, i když se bude jednat o nějakou její „moderní dceru“. Kataklysmos je rozhodně nejvýznamnější společenskou událostí a největší tradiční, náboženskou a lidovou slavností.
Když tu budete, rozhodně se na něj vypravte.
Zdroje:
https://www.cyprusisland.net/kataklysmos-flood-celebration
https://apsida.cut.ac.cy/items/show/13367#?c=&m=&s=&cv=&xywh=-22%2C-105%2C721%2C681
https://shinobi112.estranky.cz/clanky/clanky/porovnani-bible-a-eposu-o-gilgamesovi—potopa-sveta.html