Ať se na Kypru vrtnete kamkoliv, všude vás uvítají kávou. Ve městech, na malých vesnicích, všude uvidíte lidi usrkávající kávu. A vy budete vyzváni k usednutí „katsete“ a k uvolnění se, protože čas tu měří jinak.Kypřané pijí kávu ráno, v poledne, večer. Dojdou si buď do kavárny moderní nebo do klasického „ kafenía“.
Kafenía jsou malé rustikální kavárničky, které mají sezení většinou přímo na ulici. Jen pár stolečků, a hlavně tradiční židličky „tsaeres“, které se kyperskou řečtinou vyslovují čaeres. Za sebe musím konstatovat, že se mi na nich sedělo a sedí špatně.
Kafenío ale nesloužilo jen k popíjení kávy, ale hlavně k důležitým rozhovorům.
Až do roku 2003 do „kafenía“ nesměly ženy. Bylo to nepsané pravidlo. Kafenío bylo hlavně pro muže, aby si tu řekli to své, zahrály karty a tavli. Bylo otevřeno celý den, protože během dne sem chodili hlavně starší muži a mladší pak po práci. Případně se tu sešli za špatného počasí, kdy se nedalo pracovat na poli. Výjimkou pro ženy a děti byla loutková představení a filmová promítání. Teprve v roce 2003 se objevily kavárny zase výhradně pro ženy. Časy se sice už změnily, ale ve starém kafeníu na ženu v podstatě nenarazíte. Většinou tam sedí místní mužové, pohodlně usazení na třech židličkách. Proč na 3? Neznáte „rituál 3 židlí“. Cože to je? Na jedné židli sedíte. Druhou máte před sebou jako oporu pro unavené nohy, a tu třetí po straně máte jako oporu pro držící kávu. Ale něde jich potřebují i sedm, např. ve vesnici Ora, kterámá přezdívku Eftatsaerites, těch, co se sedí na sedmi židlích.
Jste usazeni? Výborně, můžete si objednat.
Kyperská káva je velice silná, proto se servíruje se sklenicí studené vody. Také má tři stupně sladkosti. Sketo – bez cukru, métrio – středně sladká, glykó – sladká. Kypřané preferují kávu jemně mletou bez koření. Občas s trochou kardamomu Připravuje se v „džezvě“, na Kypru „briki“, a na horkém písku „chovoli“. Že vám to něco připomíná? Ale jistě. Tureckou v džezvě. Však se káva na Kypr dostala po roce 1571, kdy ji sem přivezli Osmané.
Ale Kypr má svou značku kávy, Laikon Kafekoption – Lidová káva. Znak je nezaměnitelný. Muž temné tváře, oděný do livreje, servíruje na podnosu kávu. Firmu založila skupina místních baristů v roce 1948, kteří před tím riskovali a na černo dováželi na ostrov ještě neupražená zelená kávová zrnka navzdory omezeným limitům, které určili Britové. V roce 1968 pro ni Československo dělalo smaltované podnosy, které jsou ceněnými sběratelskými kousky. A pytlík jejich kávy je pěkný dárek z ostrova. Rozhodně doporučuji.
A jaké jsou poměry?
Na jeden nápoj 1 – 2 lžičky kávy. Sketo bez cukru. Metrio 1 lžička cukru. Glyko 2 lžičky cukru.
Krom tradičního kafenía, nebo také kafené, najdete na ostrově mnoho dalších kaváren. Klasických, moderních, i známé řetězce, kde už posedávají všechny ročníky a obě pohlaví.
Kypřané mají v oblibě i další kávové nápoje. Jedním takovým je „Nescafe Frappé“. Tak je to správně. Studený kávový nápoj, synonymum pro horké léto u moře. Vznikl v Řecku na konci 50. let, kdy během Mezinárodní výstavy v Soluni společnost Nestle představovala svůj nový produkt, čokoládový nápoj s mlékem, který se musel „umixovat“. Jeden z řeckých zástupců firmy, jistý Dimitris Vakondios, byl milovníkem instantní kávy. Během přestávky si ji chtěl dopřát, ale nebyla horká voda. Tak ji zalil studenou a umixoval, „frappé“, v barmanském „šejkru“. Řečtina totiž adoptovala francouzské slovo frappé – které se používalo pro mixovaný nápoj z mléka, zmrzliny a ovoce. A Nescafe Frappé, řecky Frapes, bylo na světě. Řecky mluvící Středozemí ho miluje. Bez cukru, středně sladké, sladké, s mlékem, ledem (žádná zmrzlina).
A jak si ho děláme u nás doma?
Jsem pro klasický způsob. Klasický barmanský šejkr, po vzoru pana Dimitrise, instantní Nescafe, 2 lžičky kávy (respektive, jak kdo chce silnou), led, šejkrovat, nalít do sklenice a ozdobně dolít mlékem. Nebo mixovat rovnou s mlékem. „Motorová vrtulka“ vznikla hlavně kvůli pěně, a protože urychlí barmanům práci.
A pamatujte si, i kávou si ostrované popřejí na zdraví, sti igiá mas.