Severozápadní oblast Kypru. Tzv. kyperské Toskánsko. Malebné výhledy, tradiční vesnice s kamennými domy, vinice, které se plazí po svazích údolí Laona, na kterých se pěstuje Xynisteri a Maratheutiko (viz článek vína), zahrady, do výše se zdvihající horský pás a poloostrov Akamas, staré kostelíky. Jeden renesanční obraz střídá druhý. Ne nadarmo si tuhle zahradu Aphrodité s Adonisem tak oblíbili. A nejen oni. Je to moje oblíbená část ostrova, i když rodina pochází z východního konce. Ráda sem jezdím a jen s velkou nevolí sleduju výstavbu „rychloproudovky“ od Paphosu nahoru na sever, protože ta ji zničí. Právě „horší“ dostupnost této oblasti byla její obranným valem, který se teď začíná bořit. Máme obavy, že právě snazší dostupnost zničí tuto nádhernou krajinu. Leckteří místní si ten rozvoj velmi přejí. Mají pocit, že když tu nemají resorty, mega hotely, aquaparky, že jsou na tom hůř než třeba v Agia Napa. Bohužel.
Region Laona se táhne směrem od Paphosu na sever k městu Polis Chysochous a poloostrovem Akamas.
Celkem 24 vesnic definuje region Laona-Akamas: Polis, Polis Crysouhous, Karamouliidis, Goudi, Choli, Skouli, Tera, Drusia, Ineia, Kato Arodes, Pano Arodes, Kritou Terra, Kato Akourdalia, Pano Akourdalia, Kathikas, Pegia, Stroumpi, Tsada, Kissonegra, Tremithousa, Mesogi, Chloraka, Paphos, Geroskipou.
Když se vydáte z Paphosu směrem na sever na Polis Chrysochous, minete vilové čtvrtě, které se tu po roce 2005 stavěly hlavně pro anglické přistěhovalce. Pak vás čeká stoupání, ze kterého vás ohromí výhled na Paphos a jeho západní pobřeží. Přehoupnete se přes vesnici a sedlo Stroumbi a v ten moment se ráz krajiny začne měnit. A právě tady vjíždíte do té krásnější části regionu Laona. Celá oblast je cca 600 mentrů nad mořem. Jedná se o náhorní plošinu.
Tady se formuje typická krása této krajiny. Vinná réva, olivy a cypřiše obklopují tradiční vesnice, domky postavené z kamene a dřeva. Vesnické ulice z dlažebních kostek nikde jinde na ostrově nenajdete.
Když projedete Stroumbi, po pár zatáčkách uhnete do leva směrem na vesnici Kathikas. Dostanete se v podstatě na „hřebenovku“ Laona. Vesnice Kathikas, Arodes, Drusia, Inia, sedí na vrcholcích jako orlí hnízda a je z nich skutečně dechberoucí výhled na západ na Akamas a do regionu Laona na východ. Dole pod nimi v údolí se pak schovává Kritou Terra a o něco dále na východ Miliou a Akourdalia.
Kathikas je tzv. Kefalochori – hlavní vesnice, má dlážděné ulice, vyhlášené taverny, kavárny, najde se tu i pivní bar. I když je poměrně malá a tradiční, je to jedna z předních vinařských vesnic v regionu Paphos. Jmenuje se buď po majiteli nebo od slovesa „sedět“ – vesnice sedí v sedle. V kostele Panayia Evangelistria z roku 1870 najdete ikonu Svatého Ipatia, je patronem vesnice a koná zázraky. A hlavně je potřeba zastavit se ve dvou vynikajících vinařstvích, „Vasiliko“ a „Sterna“.
V Pano a Kato Arodes se vám bude tradiční zrenovované domy, které si můžete pronajmout na prázdniny, uličky, kostely. Bujná zeleň v zahradách. V Pano / Horních Arodes žila řecky mluvící komunita, a v Dolních / Kato zas ta turecky mluvící. Jméno Arodes snad vychází ze jména Rhodos, který kdysi patřil rytířům řádu Sv. Jana. V roce 1995 vesnici hodně poničilo zemětřesení a hodně mladých odešlo. Ve vesnici je kostel Sv. Keladonia z 18. století. A vedle něj najdete sarkofág Sv. Agapitose. Kdo s uloupne kousek kamene z jeho hrobky, rozdrtí ho do teutiny, získá tím mocný nápoj lásky.
V Innia je třeba se zastavit a kochat výhledem na ta panoramata. Název vesnice pochází ze slova ‚inos‘ – starořecky víno. Což není překvapení. Vesnice leží mezi vinicemi a je jedním z hlavních pěstitelů vinné révy v této oblasti, leží na vinařské stezce Laona-Akamas. Pletou se tu tradiční košíky, mají tu výtečné maso, které pochází ze zvířat, která se volně pasou na Akamasu. Jejich maso můžete ochutnat v restauraci Viklari, nebo v tzv. Posledním hradu na Akamasu. Místní tu drželi hlídky kvůli pirátům. Okolí Innia je oblíbené mezi vášnivými horolezci, kteří využívají velké skály na západním okraji oblasti. Potkáte tu pěší turisty, fotografy, cyklisty. A rozhodně je dobré zavítat do nového želvího muzea. Průvodce je nadšenec a mluví tak trochu slovensky. 
Droushia je poměrně velká a turisticky rozvinutá vesnice. Coby kamenem dohodil je rybářské město Polis Chrysochous a Latchi. Je na ně odtud nádherný výhled zrovna tak na Troodos. Díky nadmořské výšce je tu chladněji čili v létě svěžeji. Je to ideální místo pro pěší turistiku, cyklistiku a pozorování ptáků. Jsou tu kavárny, restaurace, tradiční domy, tkalcovské museum, kostel Ayios Epiphanios starobylý klášter Ayios Georgios Nikoxilitis, který se nachází na východní straně vesnice a pochází z 15. století. Najdete tu sýrárnu, která jako jediná vyrábí kyperský “žlutý sýr”, halloumi. A také další kyperský tradiční sýr hallitzi, který jako další získal CHOP – ochrannou známku. Krom sýra tu najdete I Regionální muzeum, kde se dozvíte hodně o životě v tomto region, podíváte se, jak se tkalo a vyšívalo. Látky jsou to přenádherné.
Kritou Terra, vesnice téměř zapomenutá státem, člověkem. Přitom má tak bohatou historii a je držitelkou mnohých prvenství. Ta si zaslouží svůj článek. Tak jen namátkou. Pochází odtud dragoman Kornésios a Hadziosifa, arcibiskupa Damascena, je tu jeden z mohutných vodních pramenů v zemi, říká se jim kefalovrysi. Jako první byla elektrizovaná, díky soukromému generátoru. V roce 1878 tu sídlilo první kasino Kypru. Hazardovali tu s bohatstvím místní a středomořská aristokracie, například egyptský král Farouk. Stavba je zachována a na zdech jsou dodnes malby a průpovídky. Je tu vesnická venkovní prádelna, museum, krásné domácí taverny se skvělými výhledy a nádherné vodopády. Cestou do údolí je nutné se zastavit u kostela Sv. Kateřiny s pěti kopulemi. Je zapsán na seznamu UNESCO a pochází z 12. Století.
Při klesání do údolí nabudete dojmu, že jste v Toskánsku. Do všech stran se rozebíhají nekonečné vinice. Krajina je mírně divočejší a malebnější.
Vesnice Pano a Kato Akourdalia, Horní a Dolní, je rozdělená na dvě části, jak je z názvu patrné. Název prý vychází z francouzského výrazu „au cours de I’eau“, což znamená „u vody“. Jiná verze říká, že název se vztahuje ke slovu ‚korda‘, které odkazuje na dlouhý a pevný provaz tradičně vyráběný ve vesnici. Vesnice oplývá vegetací. Vinná réva, karoby, mandloně, citrusovníky, obilí, této vegetaci se velmi daří. Má nádherný výhled do údolí Chrysochous. V dolní části najdete kostel Ayia Paraskevi, jehož původ sahá až do 12. století našeho letopočtu, přiléhá k místu, kde stával mlýn, jehož zbytky jsou stále viditelné. Druhým kostelem je kostel Panayia Chrysele 
ousa snad ze 16. století.
Miliou, nejmenší vesnice na Kypru. Pojmenovaná buď po jablku, “mílo” nebo meruňce “chrisómilo”. Nakonec je to jedno. Jabloní a meruněk je tu plno, Díky říčce Nerades se tu vegetaci velmi daří. Nadarmo se neříká, že v údolí žily víly – Neraidy. A když už jsme u té řeky, podél které stálo plno mlýnů, milos, snad má vesnice jméno odvozené z mlýna. Vesnice mívala kavárny, školu. Ve škole je teď komunitní centrum, náměstí a další budovy jsou opravené. Nedaleko centra vesnice je z bývalého kláštera a u pramenů lázeňský hotel. Původně se jmenoval Agioi Anargyri (viz článek … lázně), po změně majitele má lázeňský hotel nové jméno, Secret Forest.
V roce 2023 byl dokončen tzv. Laona Project. V rámci tohoto projektu po několik let probíhaly renovace tradičních domů, kostelů, fontán, apod. Jeho završením je zřízení 4 info center o flóře, fauně a životě v regionu Laona. V Innia o želvách, v Droushia o regionu, v Arodes o geologii a paleontologii a v Kathikas k Akamasu. Bohužel, k dalším “rozvojovým plánům” patří nejen výstavba už zmiňované autostrády, ale také silnice a zázemí pro turisty přímo do NP Akamas. Tato stavba se stala přímo noční můrou. Ale o NP Akamas až v dalším článku. Jeďte a navštivte krásné vesnice a místa regionu Laona. Než sem vpadne tzv. civilizace. Tak abychom to stihli.
Zdroje:
https://akamasvisitorcentre.com/
https://inniaturtlemuseum.com.cy/en/home-en/
https://panoarodes.com/akamas-geology-and-paleontology-information-center/