Larnaka se nepodobá žádnému jinému městu na Kypru. Modrá barva moře se mísí s městem téměř lázeňským. Míchá se tu evropské s východním. Má svoje tempo. Lidé jsou pohostinní. Historie a rozsáhlé kulturní dědictví je udržováno při životě. V malých uličkách a starých čtvrtích, v centru města, na rušnější promenádě Foinikoudes, v pevnosti, kolem mešit nebo ve Skala.
Současná Larnaka je částečně vystavěná na místě starověkého města Kition. Je to nejstarší město na ostrově, geopoliticky stojí na stále stejném místě už 4000 let.
První město bylo založeno během řecko-mykénské kolonizace Acháici ve 13. století. Jejich kolonizace pomohla urbanistickému rozvoji města. Přístav, kyklopské hradby, rozvinutý námořní obchod s mědí a potravinami, vzrůstající počet obyvatel, to vše zapříčinilo rychlý rozkvět města. V 9. století se města zmocnili Féničané a za jejich panování se městu začalo říkat Kition. Podle Noemova syna Kittima. Tak praví pověst. Z města se stala autonomní velmoc, obchodní a námořní, která dominovala celému Východnímu Středomoří. Během 5. a 4. st. př.n.l. se Kition účastnilo Perských válek. Statečný aténský generál Kimon, který ostrovu v těchto válkách pomáhal, padl v roce 449 př.n.l. ve vítězné bitvě, a stal se obdivovaným hrdinou. Jeho busta zdobí Palmovou promenádu.
Jste stoici? Nic vás nerozhází, zachováváte chladnou hlavou? Pak vězte, že se tu narodil slavný filozof Zenon z Kitia, zakladatel stoické filozofické školy. Dodnes je považován ze největšího kyperského učence. I jeho sochu najdete na promenádě.
A aby těchto slavných osobností nebylo málo, musím už hned na začátku zmínit Svatého Lazara, toho, kterého Ježíš vzkřísil. Toho, který pak na Ježíšův pokyn vstal a vyšel z hrobu a pak raději prchl s Martou a Marií na Kypr, protože zázraky se neodpouštěly, a tady se stal prvním biskupem Kitia.
A kdy se Larnace začalo říkat Larnaka? V době franské nadvlády. V té době začali nazývat Kition francouzským slovem L´Arnica, zkomoleně Larnaka. Nové jméno bylo údajně odvozené od latinského larnax, což znamená truhla (míněno druh rakve), protože jich bylo v okolí města požehnaně. A Frankové zaměnili larnax s arnikou, francouzky L´Arnica, květinou, která kdysi po celém okolí města hojně rostla. V té době se Larnace také přezdívalo Salinas, podle solných jezer, a protože byla hlavním přístavem pro vývoz zdejší soli.
I za Osmanů byla Larnaka stále důležitým přístavem a obchodním centrem. Obchod s Evropou z ní udělal diplomatické hlavní město. Od 18. století tu bylo otevřeno mnoho konzulátů. Podél současné promenády na nových domech vlály vlajky různých národnostní, vládl tu čilý obchodní ruch. A do stále bohatšího přístavu se začali vracet místní a obchodníci, kteří se dříve se západem slunce přístavu vyhýbali. Příliš často ho napadali piráti. A kolem přístavu, kterému se také říkalo „to komérsio“, obchod, začala vznikat nová čtvrť, které se od doby osmanské říkalo Skala, podle tureckého „iskele“ přístav. Nebo snad podle rozlohy. Jedna skala je zhruba 1340 m2. A Larnace se turecky říkalo Tuzla. Časem byl název Skala absorbován i pro Larnaku.
Za Bri
itů Larnaka ztrácela na významu. Z politických důvodů Britové preferovali přístav ve Famagustě a negativní dopad na město mělo i vybudování železnice z Famagusty od Nikósie a dál. Pravda. Zpevnili a rozšířili nábřeží, byly vysázeny palmy, zhruba v roce 1920, bylo postaveno nové železné molo. Ale Larnaka ztratila na tempu. Přesto si udržela mnohá prvenství. První tiskárna, první výtisky kyperských spisovatelů a básníků, první noviny, apod.
Vše se změnilo v roce 1974, kdy do města dorazilo nejvíce uprchlíků z okupovaného severu. Znovu se nadechla a začala se rozvíjet a modernizovat. Přispělo k tomu i rychlé postavení nového mezinárodního letiště.
Byly doby, kdy jste v Larnace nepotřebovali auto. Vše se odehrávalo v centru starého města. Konzuláty, pošta, banky, školy, divadla, kina, vše bylo dostupné pěšky. A to platí i dnes. Procházku městem, začneme na východním konci Palmové promenády, Foinikoudes, z Evropského náměstí.
Kolem Evropského náměstí se chvilku zdržíme. Stojíme-li zády k marině, která se dočká velkých změn. Otevře se nám pohled zprava na sochu filozofovu, na fontánu a na pět koloniálních skladů, které byly součástí celnice. Teď tu sídlí Městská galerie. V další historické budově s výrazně modrými trámy a okenicemi z roku 1881 je Historický archiv města. Jeho největší chloubou je sbírka starých fotografií. Budova původně sloužila prvnímu přístavnímu veliteli. Vydáme se směrem do města kolem archivu. Vlevo si určitě všimnete kina Rex, které bylo postaveno v roce 1950 na místě shořelého starého kina Salon Pink, což byla krásná neoklasická budova. Místní nazývali novou budovu kina Skladiště. Moc se jim nelíbila. Další neoklasická budova je Osmanská banka; během britské okupace to byla oficiální banka koloniální vlády a sídlo ministerstva financí. Teď tu najdete Dům umění a literatury a Nadaci Phivose Stavridise. Nadace uchovává bohatou sbírku historických dokumentů, cestopisů, katastrálních vkladů, apod.
Vpravo pod eukalypty se krčí nenápadný, ale malebný domeček. Turistické informační centrum. Bývalá zbrojnice. A o kus dál vpravo na rušné křižovatce je Policejní velitelství, koloniální budova a bývalá nemocnice.
Na rohu zahneme do leva do ulice Zenona Kitieos. Po levé a pravé straně uvidíme dvě budovy. Vpravo v zahradě je koloniální vila z roku 1815, ve které je nejstarší soukromé muzeum na ostrově. Pieridisovo Muzeum. Sbírka obsahuje artefakty od 4000 př.n.l. až do 15. století.
Naproti je nedávno zrenovovaný dům vlivného italské obchodníka Giacometta Mattei z 18. století, který hostil cizince zdaleka včetně jejich karavan. Proto tak vysoký oblouk v bráně. Později byla budova přeměna na Larnaca Club – respektive Anglický klub. Podával se tu anglický čaj, hrál bridge a venku na dvorku byl postaven první tenisový kurt na Kypru. Nyní je tu středisko kreativity a uměleckých řemesel, Zajděte dovnitř do kavárny a restaurace, prohlédněte si výstavy a ukázky tradičních kyperských řemesel. A především nádhernou budovu.
Od policejního velitelství se vypravíme ulicí Grigori Auksentiou směrem do latinské nebo-li katolické čtvrti. Neoklasické vily po pravé straně lemovaly kdysi celou tuto třídu a jsou důkazem toho, jaký vliv měla katolická komunita v Larnace.
Kolem hotelu Rise s výraznými sgrafitti zabočíme ulicí Kimonos doprava ke klášteru Sv. Josefa. Kolem roku 1844 přijely na Kypr čtyři jeptišky řádu svatého Josefa, aby nabídly pomoc chudým a představily francouzský systém vzdělávání studentkám. Jedna z nich, Sophie Chambon, se stala zakladatelkou kláštera a školy. Řád se postaral o tisíce chudých lidí.
Naproti se bělá budova archeologického muzea, která vystavuje nálezy z neolitických sídlišt Kalavasos, Choirokoitia, artefakty ze starého Kitionu. Archeologické muzeum stojí v místě starého Kitia a přístavu Pamboula. Muzeum bylo otevřeno po nedávné rekonstrukci a za prohlídku rozhodně stojí.
Vrátíme se na hlavní ulici, budeme pokračovat od moře, a o pár metrů dál zahneme na obchodní třídu Ermou. Zhruba v polovině své délky se rušná třída otevře do stejnojmenného náměstí, které projdeme a budeme dál pokračovat k zmodernizovanému Městskému trhu, původnímu Starému tureckému, u mešity Zouhouri z 19. století, a odtud už je to jen kousek na náměstí a ke kostelu Sv. Lazara z 9. století. Bývá označován i za katedrálu, protože byl sídelním kostelem biskupa Lazara.
V okolí Sv. Lazara je několik původních budov, které prodělaly renovaci a byly přeměněny na boutique hotely. Je tu i starý han, z roku 1880, kde je výstavní prostor Apothiki 79.
Ulicí od kostela vedoucí k moři se dostaneme na rampu a k benátskému lvovi, symbolu benátské nadvlády nad ostrovem. Po pravé straně se proti vám bude zvedat stěna pevnosti. A pak podél moře a po Palmové promenádě se můžete vydat zpátky k marině, kde naše vycházka začala. Není ani třeba komentovat, že staré domy zmizely a byly nahrazeny moderní architekturou. Velká škoda.
Na každém rohu jsou kavárny, restaurace, vinárny a bary. I tady platí, jděte tam, kde sedí hlavně místní.
Trasu si můžete projít podle článku LARNAKA PRŮVODCE Tím ale procházka Larnakou rozhodně nekončí.
A čeká vás ještě jedna promenáda, ukrytá za pevností. Promenáda Piale Pasha a čtvrť Skala. https://poznejkypr.cz/larnaka-skala/
Pro aktuální otevírací doby, ceny vstupného a podobně navštivte
https://www.larnaca.com/v/museums/
https://www.visitcyprus.com/index.php/en/discovercyprus/culture/museums-galleries