Kyperský Kinyras. První kyperský král, velekněz, hráč na lyru. Jeho jméno najdete v komentářích, nápisech, v dílech starých spisovatelů. Postava, které se připisují různé vlastnosti a vyprávějí se o ní neuvěřitelné legendy.
Jaký je jeho původ? Nejasný, složitý. Jeho rodokmen a genealogie potomstva ještě víc.
Troufnu si říci, že Kinyras je pro Kypr něco jako Praotec Čech. S trochou nadsázky. Je považován za prvního kyperského krále a prvního velekněze Bohyně/Afrodity na ostrově. Její kněží od něj odvozovali své jméno, kinyradai. Jméno Kinyras, podle některých studií, pochází zřejmě z slova „kinyra“, což znamená lyra. Původ slova je snad ugaritský, fénických, objevuje se kypersko-fénickém jazyce.
Kdo si potřebuje celý příběh o něm trochu vizualizovat, pak doporučuji komiks ilustrátorky a historičky Glynnis Fawkes a jejího manžela John C. Franklin, taktéž autora knihy o králi a jeho božské lyře. Kinyras, The Divine Lyre. Odkaz ve zdrojích. Komiks: https://theappendix.net/issues/2013/7/kinyras.
Jaké jsou interpretace z řeckých a římských pramenů? Dramatické a tragické. Jak jinak.
Poprvé se o něm zmiňuje Homér v díle Ilias. Rozepisuje se o tom, jak Kinyras věnoval Agamemnonovi skvostný a umělecky vyvedený thorax – náprsní krunýř/štít, aby si získal jeho přízeň. Poslal mu ho těsně před vypuknutím trojské války. Byl tak bohatě zdobený, že nebylo pochyb o tom, jaké je dárcovo bohatství a královské postavení.
To bylo tak pověstné, že byl považován za bohatšího, než král Midas. Důvody jsou zřejmé. Kypr byl v té době velmocí ve výrobě a vývozu mědi. A kyperský král a kněz byl zodpovědný nejen za těžbu a výrobu, ale také za její oběh a obchodování s parfémy, vínem, olejem v tehdy známých oblastech.
Králův vztah k trojské válce není tak úplně hrdinský. Jak píše Homér, ale i jiní pisatelé, byl spíše úskočný. Jedna z nejznámějších historek popisuje událost, kterak Kinyras oklamal Achájce, tedy Mykéňany. Kinyras přislíbil dodat do trojské války 50 lodí. Ale nakonec poslal jen jednu, zatímco zbytek vyrobil z hlíny a rozmístil je na mořský břeh. Asi věřil, že tím dodržel svou přísahu. Dokážeme si asi představit, co to udělalo s Agamemnonem.
Pindaros a další píší, že Kinyras založil svatyni pro Bohyni/Afroditu v Palaipafosu. Kinyras s ní měl vůbec zvláštní vztah. Snad byla jeho milenkou. Jenže. Král měl půvabnou dceru Smyrnu, také zvanou Myrha. Ta se odvážila bohyni postavit s tím, že je krásnější. A to se bohyním prostě nedělá. Afrodita navzdory své lásce ke králi a rozzuřená chováním mladé ženy, se skrze ní pomstila. Očarovala Myrhu, ta se zamilovala do svého otce, a z incestního vztahu krále a Myrhy se narodil Adonis. Ten Adonis, který byl tak krásný, že se pak sama Afrodita stala jeho milenkou a přetahovala se o něj s Persefonou. Ten koloběh. Život, smrt. Láska, nevěra. Roční období. Jiná legenda zase tvrdí, že Adonis byl jedním z Kinyrových dětí z manželství s Metharmi, dcerou Pygmaliona.
Kinyras byl prý také tuze krásný. Bývá hodně často spojován s bohem Apollónem. Kvůli jejich lásce vzájemné, snad byli milenci, lásce k hudbě a zejména ke hře na lyru. Vždy spolu ve hře na lyru soutěží a Apollón vždy vítězí. V jedné soutěži nakonec Kinyras nalezne smrt z rukou samotného boha. Byl arogantní, věřil, že už konečně vyhraje. A jak to dopadlo? Apollón vyhrál, jak jinak, ale už toho měl asi dost a krále sprovodil ze světa kvůli jeho nabubřelosti. A 50 naříkajících královských dcer se vrhlo do moře a proměnilo se v ledňáčky.
Sami vidíte. Řečtí bozi. Milostiví, ale také samolibí, nechtějí prohrávat a mstí se. A možná právě proto, se tu pak všude po bouřích vyloďovali hrdinní Achájci z Tróje. Nebo na ně doma po deseti letech nikdo už nečekal. A ostrov začali dobývat.
Ale pokud si budeme vyprávět kyperské legendy, byl to šťastný a bohy oblíbený král a kněz, který zemřel ve velmi vysokém věku, 160 let. Jeho rodina pocházela z území dnešní Sýrie, Fénicie. Kinyras se s několika svým lidmi vydal na Kypr, kde založil město Paphos a oženil se s Metharme, dcerou kyperského krále Pygmaliona.
Jeho otec byl buď Sandocus nebo Apollón. Vyberte si. Kinyrasova matka by měla být Amathousa, možná nymfa Paphidia. Buď po matce Amathouse, nebo stejnojmenném synovi hrdiny Hérakla, bylo pojmenovaný Amathous u Limassolu, nejstarší město Kypru.
Kinaras měl 50 dcer. Jen namátkou. Nešťastnou Myrhu už známe. Ale údajně měl také dceru Kypros, po které je pojmenovaný ostrov (viz také cuprum měď). Měl i syny, samozřejmě. Kolik přesně? Kdo ví. Vždyť sloužil bohyni plodnosti. Ale po dvou synech, Koureus a Marieus, měla být pojmenovaná dvě královská města Kourion a Marion. Po jiné dceři, Brasia – Vretsia, bylo pojmenované město – nyní opuštěná vesnice Vretsia, na fantastickém místě v horách, kde byl i Aforditin chrám. (viz https://poznejkypr.cz/kypr-top-10a1-opustenych-vesnic/)
Další dcera Myríkí, stále truchlila. Proč truchlila, to se moc neví. Asi melancholička. Afrodity ji nakonec proměnila v tamaryšek, ve svůj posvátný strom.
Další syn, Amarakos, byl královským parfumérem. Jednoho krásného dne nesl plnou náruč vonných mastí a olejů. A co se nestalo. Upadl, klopýtl, všechny nádobky se rozbily, esence se rozlily, promíchaly a vytvořily nádhernou a lákavou vůni. Aby byla vůně zachována, byl princ proměněn v Amarakos – majoránku/divoké oregano/ (origanum majorana) / ἀμάρακον – amarakon. A znovu jsme u rostliny, která patřila k těm posvátným naší slavné dámy.
V každém případě, 3 ze smrtelných dětí krále byly přeměněny v rostliny spojené s Afroditou a tradičním bylinkářstvím a parfémářstvím na Kypru.
Jaký je to rozdíl proti řeckým výkladům a mýtům. Ty kyperské jsou lyrické a poetické, květnaté. Snad proto, že Kinyras byl nejen krále a veleknězem, ale i hráčem na kouzelnou lyru, zpěvák, poeta a krasavec. To nechám vaší fantazii. Jisté však je, že Kinyras je stále jednou z nejvýznamnějších postav antického světa nad kterou si láme hlavu tolik historiků.
Zdroje:
https://theappendix.net/issues/2013/7/kinyras
https://archive.chs.harvard.edu/CHS/article/display/6354.16-the-kinyradai-of-paphos
https://chs.harvard.edu/read/franklin-john-curtis-kinyras-the-divine-lyre/
https://en.wikipedia.org/wiki/Amaracus
https://chs.harvard.edu/chapter/12-kinyras-the-lamenter/
https://en.wikipedia.org/wiki/Cinyras