Arab Ahmet, Arabahmet turecky, řecky Άραπ Άχμετ. Zní to, jako když Oldřich Nový ve filmu Kristian láká „tichou písní mosleminovu nesoucí se nad vůní skořice a kávy“.
Arabahmet je jedna ze čtvrtí, mahalla, Nikósie ( viz https://poznejkypr.cz/nikosie-severni-distrikt/) a stejnojmennou mešitou. Čtvrť i mešita jsou pojmenovány po pašovi Arab Ahmedovi, jednom z osmanských velitelů, který dobýval Nikósii. Je jednou z mála částí opevněného starého města Nikósie, která si stále do značné míry zachovává své historické kouzlo díky původní městské struktuře, architektonickým charakterem, budovami typickými pro pozdní osmanskou éru. Je to krásná a historická oblast. (viz https://poznejkypr.cz/nikosie-kypr-historie/)
Arabahmet, tradiční rezidenční čtvrť, se rozkládá severně od Paphoské brány v západní části opevněného města. Většina domů , které tu uvidíte, byla postavena koncem 19. a začátkem 20. století. Jsou to typické městské domy, jedno až dvoupatrové stavby s dvory a zahradami vzadu.
Celá tato oblast byla jedním z nejvýše položených bodů starého města, nejchladnější, protože tu vál čerstvý vítr od Mesaoria, kupodivu, a stala se nejdůležitější čtvrtí Nikósie. Proto se tu rozhodlo žít mnoho vysokých úředníků a bohatých obchodníků, kadi – soudců, pašů. Už od pradávných dob. Restaurátorské práce před nějakou dobou ukázaly, že mnoho domů v Arabahmet obsahuje osmanské, benátské a lusignanské prvky. Osmané později přizpůsobili budovy své vlastní kultuře. Přidali arkýřová okna a vybudovali vysoké zahradní zdi.
Po roce 1878 se hlavní ulice v Arabahmet, Salahi Sevket, přejmenovala na Victoria Street. Vysvětlení je jednoduché. Britští kolonisté ji přejmenovali na Victoria Street a tento název se stále někdy používá. Pro změnu to byli britští úředníci, kteří si zabrali zdejší čtvrť a výstavnou ulici pro sebe. Domy v ulici stále působí koloniálním dojmem díky svým ozdobným balkonům nad dveřmi.
Ještě jedna velká komunita tu žila a měla svou enklávu. Arméni v Armenomahallas. Už od 10. století se tu rozkládala hlavní arménská čtvrť. Komunitní kostel Panny Marie leží severně od Zelené linie rozdělující město a ilustruje ironické zvraty v příběhu Arménů na Kypru. V době osmanské invaze dostali Arméni benediktinský klášter ze 14. století zasvěcený Panně Marii z Tyru za pomoc osmanským nájezdníkům v jejich tažení v roce 1571. O celá staletí později, konkrétně v roce 1963, kdy se stará Nikósie začala dělit na tu „turecky – severní a řecky – jižní mluvící“, se Armenomahallas stal součástí severní části, obyvatelé museli odejít a jejich majetek zabrala turecky mluvící komunita. Samozřejmě, zkáze se nevyhnul ani kostel. V současné době se obnovuje; neúplný ambit na severní straně je nedokončená úprava z před roku 1571.
Připomínám, že po uměle vyvolaných komunitních střetech Brity, Řeky, Turky, byla Nikósie rozdělena už v letech 1963/64. Po roce 1963 tvořili populaci této čtvrti z 90 % Kypřané tureckého, respektive osmanského původu. Bohužel, střety trvaly až do roku 1974 a stávající rozdělení města se stalo Zelenou linií. Po roce 1974 se velká část obyvatel Arabahmet rozhodla vrátit do svých vesnic. A v roce 1987 byla valná většina obyvatel staršího věku s nízkými příjmy. Budovy chátraly, rezidenční čtvrť se přestala rozvíjet a ustupovala dílnám a skladům.
Co se děje dál? V celé Nikósii, tím myslím skutečně celé město, probíhá tzv. „Master Plan“ na revitalizaci staré Nikósie. Jeho cíl je, “zachovat kulturní a architektonické dědictví čtvrti, podpořit soukromé investice, zvýšit kvalitu života ve čtvrti, přilákat nové obyvatele, posílit ekonomickou aktivitu a nakonec integrovat historické čtvrti do současného města Nikósie. Součástí tohoto Mastru je i tzv. projekt Arabahmet Conservation.
Cílem je proměnit oblast Arabahmet znovu v rezidenční čtvrť, obnovit budovy pro obytné účely a pro společenské akce, otevřít knihovnu, malé galerie, kluby, malého hotelu a restaurace. Naštěstí už mnoho budov bylo soukromě zrenovováno a slouží jako obytné domy, byly otevřeny malé podniky a kulturní centra. Pod dohledem památkové péče. Celý projekt je zaměřen na mladší a ekonomicky aktivní lidi, má povzbudit stávající obyvatele, aby zůstali. Práce postupují, ale tempo by mohlo být rychlejší.
Troufám si říct, že když v říjnu roku 1979 starostové obou částí města, Lelos Demetriadis a Mustafa Akinci s Master Plan přišli, doufali, že práce půjdou rychleji. Ale vypadá to, že od roku 1993 se spíše zpomalily.
Volným tempem se vydejte do této čtvrti a budete překvapeni.
Projděte se po bývalé tepně této oblasti, Salahi Sevket Street (Victoria Street). Zhruba v její polovině je už zmíněná mešita Arab Ahmed. Stavba z konce 16. století v klasickém osmanském architektonickém stylu. Byla renovována v roce 1845. Je obdélníková a je jedinou mešitou na Kypru, která má typickou tureckou kupoli. Velká centrální kupole (průměr cca 6 metrů) kryje hlavní část mešity a tři menší zakrývají její vchod nebo-li verandu. Čtyři další kryjí rohy. Velkou kopuli nese typický byzantský kříž s tzv. přívěsky. Ornamenty ani jiné dekorace nenajdete. Dříve tu stával kostel, jeho fragmenty jsou v zahradě včetně překladu ze dveří se štítem a uraženými lvi. Nejvzácnější je sbírka náhrobků ze 14. století. A další hroby osmanských pohlavárů.
Je tu i akvadukt, Arab Ahmet Su, druhý hlavní zdroj vody města, který přiváděl vodu z vyššího toku řeky Pediaios kolem brány Paphos.
Skrze spletité uličky se rozhodně vydejte do ulice Zahra, snad jedné z nejkrásnějších v opevněném městě, která běží paralelně s opevněním. Hned na dohled bude bašta Roccas – Zahra, kde je park a na baště kavárna s restaurací. Bary a kavárny jsou zrovna tak v krásných domech lemující hradbu. Domy mají romantickou fasádu. Z opevnění nebo z bašty oceníte skvělý výhled na Ledra Palace Hotel. Byl postaven v letech 1947 – 49 společností Cyprus Hotels Limited za cenu přibližně 240 000 kyperských liber na tehdejší ulici King Edward VII Street, od roku 1962 na třídě Markose Drakose. Hotel navrhl německý židovský architekt Benjamin Günsberg jakož i jiné v Limassolu (viz https://poznejkypr.cz/limassolem-zig-zag/)
Hotel byl otevřen 8. října 1949 za přítomnosti britského guvernéra Sira Andrewa Wrighta a vicestarosty Nikósie George Pouliose. Jeho tehdejší hodnocení bylo de luxe. Všechny pokoje měly teplou a studenou vodu, ústřední topení a telefon. Vybavení zahrnovalo konferenční sál, čtecí salonky, karetní na bridge, taneční sál s orchestřištěm, dvě restaurace, dva bary, kavárna. V roce 1964 v zahradě přibyl bazén, brouzdaliště, dětské hřiště a tenisové kurty. V letech 1967 – 68 byla přistavěna další 2 patra. Prostě bydlet tu bylo de luxe.
V roce 1974 během invaze se turecká armáda pokusila hotel získat. Nepovedlo se. Ale co se nepovedlo jí, podařilo se OSN . Po vyhlášení příměří tato část města skončila v nárazníkové zóně a hotel sloužil OSN od roku 1974 do roku 2019 jako velitelství pro Sektor 2 United Nations Roulement Regiment (URR), který je součástí UNFICYP. Roku 2017 bylo zjištěno, že kvůli zastaralým zdravotním a bezpečnostním opatřením by horní patra budovy muselo OSN opustit. A tak se v roce 2019 velitelství přestěhovalo do protějších Wolseley Barracks.
Hotel Ledra Palace byl místem mnoha schůzek na vysoké úrovni mezi oběma kyperskými komunitami za účasti mezinárodních organizací (např. Fulbright, Institute of Multi-track Diplomacy, United States Agency for International Development, Cyprus Conflict Resolution Trainers Group). Zdálo by se, a letos se o tom i jednalo, že „prázdný hotel“ by se mohl vrátit Kyperské církvi, která kdysi hotel koupila. V září roku 2023 arcibiskup Georgios inicioval schůzku s prezidentem a ministrem zahraničí, aby projednali otázku statusu hotelu a možnost jejího návratu a „normálního využití“, pokud je dle OSN opuštěn. A světě div se. OSN slovy mluvčího UNFICYP Aleem Siddique vysvětlilo, že, „neexistují žádné plány opustit toto místo; že Palác Ledra zůstává nezbytný pro operace UNFICYP uvnitř nárazníkové zóny OSN; kromě toho, že se v něm pořádá široká škálu bikomunálních akcí a aktivit.“ V opuštěném hotelu, které OSN opustilo z výše uvedených důvodů? Co dodat.
Za zmínku ještě stojí etnografické muzeum Derviš Paša. Toto velkolepé sídlo nese znaky tradiční architektury osmanských domů. Je pojmenovaný po majiteli, redaktorovi novin Zaman, prvního tureckého periodika na Kypru vydávaného v letech 1891–1900. Dům byl postaven na základech původní gotické budovy. Má dva vchody, oddělené pro muže a ženy, a základní kámen nad předními dveřmi nese vepsané datum islámského kalendáře odpovídající roku 1801. V roce 1981 byla budova odkoupena „státem“, zrekonstruována, důkladně – nutno podotknout, a v roce 1988 zpřístupněna jako etnografické muzeum. V muzeu se dozvíte něco o kultuře, zvycích starého ostrova, jak byl vybavený svatební pokoj, jídelna, obývací prostor osmanského domu. Hlavní místnost, která se rozšiřuje přes ulici, se nazývá „Bagdádí“. Velké vnitřní nádvoří kdysi využívala domácnost k soukromé rekreaci. Obyvatelé sídla bydleli v horním patře, zatímco přízemí bylo přiděleno jako ubikace pro služebnictvo a sloužilo ke skladování. Muzeum je otevřeno ve všední dny. Uvedená doba na dveřích nemusí být přesná.
Arabahmet je kouzelná čtvrť. Některé její části jsou pořád němé. Ale když zvednete hlavu, ty domy a jejich fasády vyprávějí.
Zdroje:
https://knews.kathimerini.com.cy/en/news/un-peacekeeping-force-asserts-continued-use-of-ledra-palace
https://in-cyprus.philenews.com/local/un-will-not-abandon-ledra-palace/
https://www.financialmirror.com/2023/09/13/ledra-palace-un-barracks-could-become-events-venue/
https://www.financialmirror.com/2023/09/28/un-not-planning-to-leave-ledra-palace/
https://www.cyprus44.com/nicosia/arabahmet.asp
https://en.wikipedia.org/wiki/Ledra_Palace_Hotel
https://armenianweekly.com/2018/11/08/the-armenians-of-cyprus-history-identification-and-community/
http://www.cypnet.co.uk/ncyprus/city/nicosia/arabahmet/index.html
https://www.visitncy.com/discover/dervis-pasha-mansion/